Za totáče to byl hnus velebnosti. Dnes se o to sběratelé rvou jako o poslední kapku vody

Je to zvláštní pocit, když si uvědomíte, že věc, kolem které jste celé dětství chodili bez povšimnutí, se najednou stala předmětem sběratelské vášně. Porcelánové figurky z dob socialismu – ty elegantní klisničky, volavky s protáhlými krky nebo stylizované kočky – dnes zažívají comeback, který by před dvaceti lety nikdo nepředpověděl.

Pamatuji si, jak se na tuzemské výrobky z té doby často hledělo s despektem. Západní zboží mělo aureolu nedostupné kvality, zatímco to naše? Masová produkce, tlak na plnění plánu, omezený přístup k moderním technologiím. Jenže právě v tomto prostředí vznikl jeden z největších paradoxů – bruselský styl, který měl světu ukázat kulturní vyspělost socialismu. A právě tyto exportní skvosty se dnes staly magnetem pro sběratele.

Rok 1958: Zrození fenoménu

Světová výstava EXPO v Bruselu katapultovala československý design na mezinárodní scénu. Úspěch našeho pavilonu byl ohromující a s ním se zrodil pojem, který dnes definuje estetiku šedesátých let – lehkost, elegance, modernismus. V samém srdci tohoto zázraku stál Jaroslav Ježek, geniální výtvarník karlovarského porcelánu.

Ježkova genialita spočívala ve schopnosti redukovat složité tvary na ladné, plynulé křivky. Jeho figurky často postrádají detaily v obličeji, pyšní se protáhlými krky a štíhlými nohami. „Je to jako by zachytil samotnou podstatu pohybu,“ říkají o jeho práci odborníci. Typická je kombinace bílého porcelánu s černým dekorem nebo decentními zlatými akcenty.

Z jeho dílen vzešly ikonické kusy – Dvě klisničky jako ztělesnění elegance, dynamičtí hřebečci, elegantní volavky a pelikáni nebo kočky s prohnutým hřbetem. Figurky, které kdysi stály pár korun, jsou dnes zlatým dolem.

Od půdy k aukční síni

Cenový vývoj je skutečně dramatický. Běžné figurky – srnky, psi – se dnes obchodují v rozmezí 1 500 až 4 000 korun. Za vzácnější kusy a velké figury zaplatíte pět až patnáct tisíc. A ty největší klenoty, unikáty a limitované edice? Ty mohou přesáhnout i třicet tisíc, zvláště pokud nesou původní značení z Royal Dux v Duchcově.

Experti hovoří o takzvané nostalgické ekonomice – nekupuje se jen předmět, ale i vzpomínka. V postkomunistickém období dochází k intenzivnímu hledání vlastní identity a design šedesátých let v tom hraje klíčovou roli. Omezená nabídka (mnoho kusů se prostě vyhodilo nebo poškodilo) v kombinaci s rostoucí poptávkou vytváří dokonalou bouři pro investiční příležitost.

Na co si dát pozor

Ježkův porcelán vynikal kvalitou provedení, přesto se i tehdy objevovaly drobné výrobní defekty – bublinky v glazuře, nerovnosti v podstavci. Paradoxně tyto nedokonalosti mohou podtrhovat autenticitu. Zásadní vliv na hodnotu má však zachovalost. Ulomené části, praskliny nebo silně ošoupaná barva cenu drasticky srážejí.

Jak poznat originál? Hledejte značení na dně – vyražené čtyřmístné číslo modelu nebo tištěnou značku. Pro Royal Dux je typický růžový trojúhelník z porcelánové hmoty vlepený do dna. Zkušení sběratelé dokáží Ježkův styl rozpoznat i bez značky – jeho křivky a dynamika jsou nezaměnitelné.

Kde hledat a kde se vzdělávat

Pro zájemce o hlubší poznání existuje několik zdrojů. Kniha Brusel 58 – Československý design po EXPO 58 od Daniely Karasové a Jiřího Huláka je považována za bibli bruselského stylu. Retromuseum v Chebu nabízí rozsáhlou expozici věnovanou životnímu stylu šedesátých let. Online katalog SbirkaDesignu.cz umožňuje vyhledávat přímo pod jménem Jaroslav Ježek s profesionálními fotografiemi ze všech úhlů.

Na aukčních portálech jako Aukro nebo eAntik uvidíte aktuální nabídku i reálné ceny. Jen pozor na napodobeniny – vždy si ověřte značku a v případě pochybností konzultujte s odborníkem.

Možná právě teď sedí na vaší půdě figurka, kterou babička dostala jako svatební dar. Tehdy obyčejná ozdoba, dnes potenciálně ceněné umělecké dílo. Socialismus vracet nechceme, ale jeho designové dědictví si zaslouží pozornost. A někdy i slušnou finanční odměnu.