Co si myslí pes, když vás olizuje. Budte zmantní, většina chovatelů to vůbec netuší

Každý, kdo žije se psem, ten moment zná. Přijdete domů, sotva otevřete dveře, a už se na vás valí vlna nadšení zakončená důkladným olíznutím obličeje. Pro většinu z nás je to automaticky signál lásky – důkaz, že jsme pro svého mazlíčka tím nejdůležitějším tvorem na světě. Jenže skutečnost je mnohem zajímavější a komplexnější, než si běžně uvědomujeme.

Dědictví vlčí smečky

Abychom pochopili, proč nás psi olizují, musíme se vrátit o tisíce let zpátky – k jejich divokým předkům. U vlků má olizování zcela konkrétní funkce, které nemají s lidským pojetím polibku nic společného. Vlčata olizují tlamu dospělých členů smečky, aby je přiměla vyvrhnout potravu. Dospělí jedinci zase olizováním vyjadřují podřízenost vůči dominantním vlkům nebo posilují sociální vazby ve skupině.

Během domestikace, která trvala přibližně 15 až 40 tisíc let, se toto chování postupně transformovalo. Psi, kteří byli vůči lidem přátelštější a komunikativnější, měli větší šanci na přežití. Olizování se tak stalo jedním z nástrojů, jak s námi navázat kontakt – jakýmsi mezidruhový most, který funguje dodnes.

Chemická laboratoř na vaší kůži

Co vlastně pes při olizování vnímá? Rozhodně nejde jen o chuť zbytků večeře. Psí čich a chuť jsou natolik vyvinuté, že dokážou na naší kůži detekovat celou škálu chemických signálů. Složení potu se mění podle toho, co jíme, jak se cítíme, zda jsme ve stresu nebo v pohodě. Některé výzkumy dokonce naznačují, že psi mohou vnímat změny v hormonálním profilu nebo přítomnost určitých zdravotních problémů.

Je fascinující si uvědomit, že zatímco my vidíme jen mokrý čumák, pes v tu chvíli zpracovává informace, které nám zůstávají zcela skryté. Je to trochu jako mít doma živý senzor, který o nás ví víc, než bychom možná chtěli.

Hormon lásky v akci

Moderní věda nám umožňuje nahlédnout i do toho, co se při olizování děje v psím mozku. A výsledky jsou překvapivě dojemné. Když pes olizuje člověka, kterého má rád, dochází u obou stran k uvolňování oxytocinu – takzvaného hormonu lásky. Současně klesá hladina kortizolu, stresového hormonu.

Neurologicky jde o stimulaci center odměny v mozku, která vede k uvolnění endorfinů. Pro psa je olizování doslova příjemné – vyvolává pocity uspokojení a klidu. Proto se psi často olizují, když jsou nervózní, a proto si tak užívají, když mohou olizovat vás. Není to manipulace, je to skutečná potřeba.

Jak číst psí jazyk

Ne každé olíznutí znamená totéž. Klíčem k pochopení je kontext a celková řeč těla:

• Uvolněné tělo, vrtící ocas, klidný pohled – pravděpodobně jde o projev náklonnosti a touhy po blízkosti.
• Přikrčené tělo, sklopené uši, rychlé lehké olizování koutků úst – submisivní chování, možná snaha vás uklidnit.
• Intenzivní neodbytné olizování s šťoucháním – žádost o pozornost nebo pamlsek.
• Opakované olizování sebe sama v kombinaci se zíváním a kňučením – možný signál stresu nebo úzkosti.

Zajímavé je, že existují i plemenné rozdíly. Labradorští a zlatí retrívři nebo bišonci bývají obecně „lízavější

Stinná stránka mokrých polibků

Tady je potřeba zmínit i méně příjemnou realitu. Psí tlama není sterilní prostředí – a některé bakterie, které v ní žijí, mohou být pro člověka problematické. Nejčastěji zmiňovaná je Capnocytophaga canimorsus, která u zdravých lidí obvykle nepůsobí potíže, ale u osob s oslabenou imunitou, seniorů nebo novorozenců může v ojedinělých případech způsobit vážné komplikace.

Psi také mohou přenášet kožní plísně, střevní parazity jako škrkavky či tasemnice, nebo bakterie typu Salmonella a E. coli. Riziko se samozřejmě liší – olíznutí ruky je něco jiného než polibek přímo na rty nebo kontakt s otevřenou ránou.

Kdy zpozornět

Samostatnou kapitolou je nadměrné nebo nutkavé olizování. Pokud si pes neustále olizuje určité místo na těle, až si způsobuje kožní léze, nejde o projev lásky, ale o varovný signál. Příčinou může být fyzická bolest, alergie, ale i psychické problémy jako úzkost z odloučení nebo chronická nuda. V takových případech je návštěva veterináře a případně behavioristy nezbytná.

Zlatá střední cesta

Zakazovat psovi olizování úplně by znamenalo popřít tisíciletí společné evoluce. Současně by bylo naivní ignorovat potenciální rizika. Rozumný přístup spočívá v jednoduchých pravidlech: vyhýbat se olizování obličeje, zejména rtů a oblasti kolem očí, mýt si ruce po intenzivním kontaktu se psem, pravidelně odčervovat a očkovat svého mazlíčka.

Za každým psím olíznutím se skrývá příběh sahající tisíce let do minulosti – směs pradávných instinktů, složité chemie a skutečné náklonnosti. Až vám příště váš pes vlepí mokrou pusu, můžete si být jisti jedním: ať už je jeho motivace jakákoli, jste pro něj důležití. A to je možná to nejpodstatnější, co potřebujeme vědět.